SLIBUJI NA SVOU ČEST

V roce 2021 skautské středisko v Rožmitále, jehož jsem členem, slavilo 110 let
od svých prapočátků a Americké kolonie skautů založené v roce 1911 právě
v Rožmitále. Po kladném přijetí částečné hraného, krátkometrážního dokumentu o spisovateli R. R. Hofmeisterovi, který byl primárně mojí absolventskou prací, jsem přišel s nápadem tuto sáhodlouhou skautskou cestu skrz stoletím opět audiovizuálně zaznamenat a premiérou pak zakončit onen výroční rok 2021.

ups

V prosinci 2020 jsme s Víťou Doležalem oslovili generaci oldskautů, která prošla skautem už na konci šedesátých let a po revoluci byla u jeho obnovení a začali dávat dohromady pomyslný a hodně orientační scénář. Byla ambice nejstarší období doplnit hranými scénami, aby to nebylo jen o fotografiích, které třeba z let 45-47 téměř nejsou, a postupně se přes rozhovory s pamětníky dostat až do současnosti. Suma sumárum, šablona jako u absolventské práce, stopáž max. 30 minut. 

ups 2

Oslovili jsme několik členů napříč generacemi (i ty bývalé) a v květnu 2021 proběhl první natáčecí víkend a rozhovory. Doba covidí, takže náš šestičlenný štáb sestavený ze skautů, na place v rouškách, dotazovaní prošli CRP testem, tři dny otázek, nakonec 26 zpovídaných a tak po prvním natáčecím víkendu bylo pořízeno přes 18 materiálu zážitků, úvah, historek, tezí a vzpomínek.
Tady jsem začal tušit, že jsme někde asi uletěli a průšvih bude udělat půl hodiny jen z tohoto.  

ups 3

Na konci června 2021 nás čekal druhý víkend a hrané scény. Roky 1911, 1940 a 1948. Neměly to být vyloženě hrané scény, spíš "ilustráky" pro mluvené slovo vypravěče, takže text postav absolutně neexistoval a až na place se stručně popsala situace o čem by se +- měli teď bavit, že přes to půjde hlas vypravěče. Některé improvizované dialogy nakonec byly použity a jsou tak slyšet ve finální verzi. A tak se z některých ilustráků staly hrané scény.

ups 4

Po nashromáždění všech dat na disku bylo zabráno 1,4 tera. Když jsem synchronizoval zvuk s obrazem, u rozhovorů jsem zjistil zásadní fuck up, který zavinil, že film měl premiéru až o pět později. Během natáčení se u asi pátého člověka (z dvaceti šesti) začaly číst otázky na přeskáčku. Vůbec nechápu, že mě ty následky nenapadly dřív. Takže možné návaznosti odpovědí mezi respondenty jsem neměl šanci najít. Proto jsem pak do konce roku a úůlky následujícího, ve volném čase třídil rozhovor po rozhovoru, vytvářel samostatné sekvence každé otázce a do ní vkládal patřící odpovědi. 

ups 5

Výroční rok proběhl, film se nekonal, tak jsem to zatáhl s tím, že se to třeba jednou, někdy dodělá. Ve volných chvílích jsem si roztřídil pár otázek a tak. Někde se podařilo chytat souvislosti za pochodu, ale když bylo roztřízeno... Nastala otázka, co teď s tím?

Historická část byla jasná, neb byly jen ilustráky a na ně se pak postupně skládal text pro vypravěče, který z velké části připravila už v rámci skautského kurzu členka střediska, Eliška Tůmová. Od roku 68 se už přidaly výpovědi pamětníků a celé se to začalo větvit. Bylo náročné se odprostit od vnímání obsahu jako skaut (resp. člen střediska) a zároveň myslet na to, že obyčejnému divákovi jisté souvislosti nedojdou.

Víc jsem do toho zabral až koncem roku 2024. Kdy mě samotnému tento rest začal vadit. Napsal Víťovi, sedli jsme, postavili bodový scénář a já se podle toho snažil poskládat hrubou verzi. Vložil tam i historky, které jsem dopředu věděl, že se do finále nedostanou, ale vyprávění krásně navazovalo mezi 2-3 lidmi neplánovaně na sebe. V tu dobu proběhla komunikace s Matyášem Vonzem, který do dokumentu připravil originální soundtrack. Domluvili jsme se, že pro něj bude nejlepší na tom dělat, až bude hotový finální střih. Během toho jsem začal shromažďovat fotky, kterých se nashromáždilo kolem 8 tisíc. Z toho 7k je z posledních dvaceti let střediska. 

Na podzim 2025 proběhla testovací projekce pro pár vybraných členů střediska i několik lidí z veřejnosti. Byla puštěna původní verze která má hodinu a třičtvrtě a následně proběhla diskuze a brainstorming, co kde změnit, přidat, ubrat atp. Do konce roku jsme s vypravěčem Tomášem Bílkem, dodabovali pár informací a šlo se do střihového finále. A 8. prosince vyšel trailer.

Až v první půlce ledna 2026 byl hotový střih a proběhl call s Matyášem ohledně hudby. V ten moment, už bylo stanovené datum premiéry - 6. 3. 2026. Trochu v Matyášovi hrklo, ale slíbil, že to zvládne. Časově si překopal kalendář a soundtrack měl hotový za čtrnáct dní. Za 14 dní, ale necelých 5 dní před premiérou. Takže stihl a je to naprosto luxusní práce.

Během toho, pár členů střediska v čele se současným vedoucím Vítkem Jeníčkem, nahrály sbor do písně závěrečných titulků, ze kterého mám opravdu radost. Původní varianta měl být sbor učitelů rožmitálské ZUŠ, ale ta nakonec z důvodu časové vytíženosti sboru a jiných, nakonec padla. Avšak fakt, že to je skautská píseň, nazpívaná skauty tomu dává mnohem větší váhu a efekt. 

Finální verze dokumentu se v posledních čtyřech dnech před premiérou exportovala více než 10 krát a tedy opravdu konečná, premiérová verze, byla vyexportovaná ve čtvrtek 5.3. v jednu odpoledne. Pokaždé měl člověk nutkání do toho ještě hrabat, něco změnit, přidat, ale ukočíroval jsem to. :D